Klesající cena za vynesení nákladu na oběžnou dráhu představuje příležitost pro zavedené společnosti i začínající startupy a bohaté vizionáře. Ve hře jsou nejenom telekomunikační satelity či těžba komodit, ale také vesmírná turistika a soběstačná kolonie na Marsu.

V říjnu to bude 60. let, co první umělý satelit Země Sputnik 1 odstartoval éru dobývání vesmíru. Dnes to již nejsou pouze štědře dotované státní agentury, které si mohou dovolit se závodu zúčastnit. Čím dál více se prosazují soukromé subjekty financované rizikovým kapitálem a miliardáři s velkorysými vizemi. Patří mezi ně zakladatel SpaceX a Tesla Inc., Elon Musk, který plánuje nic menšího než soběstačnou kolonii na Marsu, či výkonný ředitel AmazonJeff Bezos, jehož Blue Origin začne s komerčními lety svých raket v roce 2020. Pozadu nezůstává ani Richard Branson, který má v úmyslu nabízet lety vesmírným turistům. Velkou pozornost na sebe strhává potenciálně lukrativní těžba komodit ve vesmíru a další snižování nákladu na vynášení satelitů na oběžnou dráhu.

Rychle se rozvíjející oblast přitahuje kromě nadšenců do vědy také investory, kteří zde cítí příležitost obohatit svá portfolia o rychle rostoucí tituly. Analytici Goldman Sachs předpokládají, že výdaje na obranu a výzvědné technologie budou v USA růstu každoročně o 6 %. Těžit z toho budou především velcí vládní kontraktoři jako Boeing (BA), Lockheed Martin (LMT) a také Orbital ATK (OA). Naopak velké telekomunikační společnostiu jako ViaSat (VSAT) mohou být ohroženy nástupem menší konkurence, která se zaměří na budování vlastní sítě satelitů na nízké oběžné dráze Země.

Satelity kam se podíváš

Dnes najdeme na orbitě přibližně 1500 satelitů včetně asi čtvrtiny určené pro vojenské účely. Tyto vojenské satelity ovšem představují 75 % všech nákladů. Zdaleka největší část těchto z nich patří USA se 40 % následovanými Čínou se 13 % a Ruskem, které má na oběžné dráze 10 % všech satelitů. Postavit klasický satelit dnes trvá přibližně 2 až 3 roky, přičemž jeho celková cena dosahuje 300 milionů USD. Přibližně polovinu těchto nákladů představuje technické vybavení a konstrukce satelitu, další třetinu spolkne vynesení na oběžnou dráhu a zbytek připadá na pojištění a další náklady, vyplývá z odhadů Goldman Sachs. Pokud jde vše podle plánu, generuje běžný komunikační satelit 40-60 milionů USD zisku po dalších 15 let.

Nová technická řešení jako CubeSat a celá řada vznikajících startupů slibují náklady na vynášení satelitů na oběžnou dráhu výrazně snížit. Kupříkladu ve SpaceX se vydali cestou opětovného použití nosných raket.

Start, vypuštění satelitu a opětovné přistání rakety Falcon 9. 

Většina satelitů dnes operuje na takzvané nízké oběžné dráze Země ve vzdálenosti 160 až 2000 km. Další najdeme ve výšce až 35 800 km na takzvané geostacionární dráze, kde se pohybují přibližně na úrovni rovníku stejnou úhlovou rychlosti jako Země. Takovéto družice se nám při pohledu ze Země zdají jako nehybné. Jelikož neustále pokrývají stejné oblasti planety, hodí se pro přenos rádiových a televizních signálů. Oproti tomu satelity na nízké oběžné dráze pokrývají pouze omezené a neustále se měnící území, nicméně jejich výhodou je mnohem kratší doba odezvy. Jejich využití najdeme například při mapování povrchu.

Soukromé společnosti se nyní předhánějí v plánech na sestavení celé sítě komunikačních satelitů na nízké oběžné dráze. Tato síť by měla zajistit internetové připojení s minimální dobou odezvy. Jednou z nich je soukromá OneWeb financovaná například Virgin Group, Qualcomm(QCOM), a SoftBank Group. Ta v letošním roce získala povolení regulačních úřadů pro síť 720 satelitů na nízké oběžné dráze. Síť dosáhne částečné funkčnosti již v roce 2019 a s pokrytím celé planety se počítá v roce 2027.  Podobné plány představila také Muskova SpaceX, která hodlá do roku 2024 vypustit na nízkou oběžnou dráhu 4000 malých satelitů.

Vesmírná turistika

SpaceX bude muset do budoucna počítat s konkurencí ze strany Blue Origin Jeffa Bezose, která již oznámila, že má prvního zákazníka pro svou raketu New Glenn. Její první start je naplánován na rok 2020.  Kromě toho Blue Origin hodlá nabízet turistům několikaminutový zážitek stavu beztíže. První start opakovaně použitelné rakety a speciální kapsle pro turisty se uskuteční již v příštím roce. Bezos již oznámil, že hodlá financovat Blue Origin prodejem akcií Amazon v hodnotě 1 miliardy USD.

Podobně si na komerční vynášení satelitů na oběžnou dráhu a vesmírnou turistiku brousí zuby také Virgin Galactic, která hodlá využívat upravené použité motory aerolinek Virgin Atlantic. Činí se také spoluzakladatel Microsoft, Paul Allen, který v květnu odhalil dosud největší letoun na světě. Stratolaunch se může pochlubit trojnásobným rozpětím křídel co Boeing 737. Každý ze tří nosných modulů nového stroje by měl být schopný nést náklad o váze 453,5 kg.

Kam investovat?

Investice do projektů spjatých s vesmírem rostou doslova raketově. Z údajů výzkumné společnosti Tauri Group vyplývá, že v roce 2015 investovalo do této oblasti 50 společností rizikového kapitálu tolik, co za posledních 15 let dohromady. Jen SpaceX samotná dosahuje po poslední vlně financování tržní kapitalizace ve výši 21 miliard USD.

Mezi investory SpaceX najdeme Alphabet či Fidelity Investments. Ti z investorů, kteří se těší na případný vstup SpaceX na burzu si budou muset ještě pár let nechat zajít chuť. Elon Musk se opakovaně nechal slyšet, že k IPO nedojde, dokud na Marsu nebude stát plně soběstačná kolonie. Dalekosáhlé vize má také Jeff Bezos, který by rád přesunul těžký průmysl do vesmíru, kde je snazší přístup k levné solární energii. V podobném duchu se nesou také plány společnosti Deep Space Industries, která hodlá těžit suroviny z meteoritů, ze kterých poté prostřednictvím 3D tisku vybuduje potřebnou vesmírnou infrastrukturu.

ViaSat plánuje v příštích čtyřech letech vypuštění tří satelitů, dosáhnout volného peněžního toku by však společnost měla až v roce 2021. V případě ViaSat se také musí počítat se zostřující se konkurencí ze strany startupů vypouštějících satelity na nízkou oběžnou dráhu. O něco jistější investici by měly představovat akcie Lockheed Martin, která odvozuje ze segmentu vesmírných systémů přibližně 18 % veškerých tržeb. Ještě lépe je na tom Orbital ATK, jejíž satelitní divize přispívá na celkových tržbách 26 % a divize raketových systémů dalšími 35 %.  Akcie Orbital ATK posilují od počátku roku o 43 %. Očekává se, že tržby Orbital ATK letos posílí o 4 % na 4,6 miliardy USD, zatímco zisk na akcii vzroste o 11 % na 6,17 USD.

redakce W4T

Show Buttons
Hide Buttons

banner_web_popup

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close